Spravení o počínání Slánské roty v Českém Brodě

Kdy:
13.4. - 15. 5. 2011

Fotogalerie:
ZDE

Účastni:
hejtman Matouš
Jíra z Motyčína
písař Kavka
obecní kuchař Lopata
Vyžral

ženy do tábora:
Iveta, žena hejtmanova
Martina Lopatova,
Píšťalka,
Eva


Nedlouho po neslavné bitvě pod svatým Jiřím, hrdinové naši dali se k dalšímu putování a, svolíš-li vzácný čtenáři, i o této události veliké a o mnoho veselejší tě spravím. Stalo se tak v pátek na svatého Serváce, že Rota přibyla do města v pravdě bratrského, do Českého Brodu. To že se tam veliká sláva chystala a Slánští ku potřebě byli a na povolání dobrých sousedů Brodských svěže vyrazili. Tedy ten pátek, jak jsem již vypověděl, Rota jala se v obci ubydlit, a když bylo všeho potřebného učiněno, vyrazila, jak jinak, do blízké krčmy místního piva okusit a to řádně, že tak se musí, aby ku srovnání bylo s pivy slánskými. A Brodští dobře vaří, to uznat se musí. V šenku, k nemalému překvapení, Rota setkala se nejen s bratry z Brodu, ale též s dobrými sousedy z Prahy i z Týna i odjinud. Zde se musím zastavit,vzácný čtenář odpustí, že stala se tu jedna nepravost. To že Vyžral a hlavně však Lopata nebohého písaře Kavku v kostky tak otrhali, že ten si nazítří musil u žida založení zřídit, aby vůbec vyžil. Ono není nadarmo, že řády kostečení přísně zakazují, lotrovina je to a vícekrát se k ní umluvit nenechám.
Druhý den sobota byla a od rána všechno chystalo se příjezdu hosta nejvzácnějšího, to samotného krále a pána naší země. To však Rota už toliko sledovati nemohla, že na svou práci se chystala a slavnostní pochodování i špalíry zbrojné s dalšími muži secvičovala, aby nedošlo v tak slavné chvíli k jakému pochybení či jinému zahanbení. Rota byla určena, že krále ještě před branou vítat a ochraňovat bude a k tomu se řádně též připravovala. K obědu byla Rota dobře pohoštěna, a nejen k němu, hold patří ženám, že po celou výpravu staraly se, aby krmě teplá, vydatná i chutná byla. To mě připomnělo, co by nemělo býti zapomenuto a co Rotu tuze rozveselilo. Totiž hejtman Matouš nechal se zlákat Jindřichem z Týna a okusil malou červenou papriku, prý z cizého kraje, a nevěře varování Jindřichova hrdinně ji spolknul. Věřit měl. Tvář hejtmanova zprvu zrudla pak zbledla a pak ještě jednou zrudla. Oči měl vyvalené jako ryba a sípal jako z posledního tažení. Když dechu znovu nabral docela bezbožně Jindřichovi huboval, pak se však smál, ostatně jako všichni kolem. Později již přiblížil se příjezd vzácných hostí a muži rozešli se na svá určení. A do této chvíle bylo vše, jak mělo být. Muži na místech, fortna zavřena, to aby mohla být slavně králi otevřena, celá obec na rynku sešla se a příjezdu těšila se. Tu objevil se průvod velkolepý, celý zlatem, stříbrem zářící a dlouhý, že konce vidět nebylo. V čele sám král důstojně a hrdě postupoval. Něco takového poprvně jsem viděl, a že jsem už viděl dost. A tehdy se nestalo co se stát mělo. Brána zůstala zavřenou a králi se neotevřela ani za chvíli krátkou, ani za chvíli dlouhou. A že čekat se králi nesluší, rozkázal jeden z jeho blízkých bránou prorazit, a třeba silou. A tak, to že králův rozkaz nelze odmítnout, Rota se k fortně obrátila a též ji prorazila, což nebylo těžké dílo, že nebyla nikterak zajištěna, jen spíš přivřena. Když tak vrazila Rota s oddílem královým na rynek, nastal zmatek a Brodští snad v omylu příchozí za útočníky měli, vypálili vstříc jim salvu z ručnic. To si však velitel královských též špatně vyložil a k útoku zavelel. A byla bitka, ale že stál bratr bratru, nikdo doopravdy jiného zranit nechtěl, avšak bít se museli, že tak bylo rozkázáno. Tak ta komedie trvala než králův průvod na rynek přibyl a všechno rozkázal zastavit. To se Brodští konšelé hned seběhli, na kolena padali, rukama lomili a jeden přes druhého cosi vysvětlovali. Král je vyslechl a odpustil jejich prohřešení. Pak již vše jak mělo být bylo a sláva to byla převeliká. Nakonec šlo celé město průvodem krále vyprovodit na další jeho putování a tím byl konec Rotě povinnostem a začátek Rotě radostem. A každý bavil se jak mohl. Někdo šel na obhlídku Brodského opevnění, na ukázku jejich vozů bojových, někdo se jinak bavil. Když padl večer všichni, Slánští, Brodští, Pražští, Týnečtí i další v ležení se sešli řádně probrat a zapít tu dnešní událost velikou. Pivo teklo proudem,krmě bylo k nespotřebě.
Druhého dne, na neděli, se již ničeho nedělalo a tak Slánští přijali nabídky Brodských, že je podzemím městským provedou. Tuze zajímavé toto bylo. Černé sklepy, temné chodby k nejrůznějším účelům mohli sloužiti za míru k ukládání všelikého zboží, za války k úkrytu i k nepozorovanému přesouvání. Veliké poučení z toho Rota měla. Pak již nezbylo, než se s dobrými sousedy Brodskými rozloučit a zpátky k domovu se ubrat.

Ještě musím vzpomenout, že jak se písař bojů zúčastnil, svůj stříbrný křížek tam kdesi pozbyl. Když už se s tou ztrátou začal rovnati, přišel jeden z Brodských hejtmanů a ten křížek mu přinesl, že jej kdosi na rynku našel. Vím, že takové vědění čtenáři k ničemu není, ale alespoň vidí, že lidé Brodští jsou mysli dobré a poctivé.


písař Kavka



zpět