Kestřany

Kdy:
30. května - 1. června 2014

Fotogalerie:
ZDE

Účastni:
hejtman Matouš
písař Kavka
Jíra z Motyczína
Lopata
Giovanni
mladý Miroslav

Iveta hejtmanova
Píšťalka
Martina Lopatova
Zuzana dcera hejtmanova


To se stalo v sobotu po svátku svaté Bony, že Rota Slánská přilehla ku tvrzi Kestřanské, tentokráte však nikoli ve zbrojném úmyslu, ba naopak s dobrou vůlí a vznešeným poselstvím. Má-li vzácný čtenář několik chvil, mohu mu o tom slavném dění krátce vypovědět.

Že veliké město královské Slané je vůkol přátelské, to dobře se ví a důkazem toho jsou výpravy všeliké za obstaráním nových spolčení tu vojenských tu obchodních tu jen tak přátelských. A zrovna tak tomu bylo při výše psané sobotě. Rota, co zástup městský, přijala pozvání pána dobrého Pavla Kestřanského na jeho statky, by společně vesele se pobavili i vážněji projednali, čím kdo mohl by druhému prospěti. Na horní tvrzi Kestřanské, kde pan Pavel pánem je, Rota byla slavně přivítána jím samým i jeho dobrou ženou Kateřinou i uvedena, jak sluší se a náleží takovým událostem. A stavení je to veliké, to musím říct, honosné, plné krásných síní dobře malovaných i kleneb vysokých a mohutně opevněné, příkopem obepnuté i mnoha střílnami opatřené, což zvlášť ocenil hejtman Matouš a též a k němu nejedna kuchyně přiléhá, což zas ocenil Lopata, kuchař Roty znamenitý, a též zde je kancelář veliká, světlá a zdobná tuze, což ocenil ponejvíce Kavka, písař menší Slánský a též tu je sklep vinný znamenitý, což ocenili všichni bez rozdílu.
Když ceremoniím nutným bylo u konce, vyzval pán Pavel Slánské k tabuli hodovní a tehdy nálada docela se uvolnila a mužové spolu rozmlouvali o mnohém a tuze společné řeči nalézali bez ohledu na rozdílnost jejich víry, že Slánští vyjma Jíry kališníky jsou a Kestřanští bez výjimek katolíci. A že vína i piva, dokonce i medoviny bylo nemálo, hovory byly stále veselejší a zajímavější náplně. Písař vedl zápis z některých těch jednání, čím upoutal pozornosti schovanek pána Pavla a ty ukázali se býti nejen příjemnými společnicemi, ale též velmi vzdělanými, že sečtělé byly a v disputaci zdatné. Tak dlouze s nimi rozmlouval, že z toho nebohý písař docela o hlas přišel. Zatím Lopata jal se přípravy krmě večerní a Giovanni rozdělal zručně oheň. Tehdy hejtman Matouš rozhodl, že je čas předat pánu Kestřanskému list smířný, vzkázání jemu obce Slánské. A tak se i stalo. Pak už jen mužové dobře se bavili, jak to bývá, když je co pít i jíst.
Ráno bylo rozvážné a dlouhé, že někteří z mužů ztěžka stavěli se na nohy po té noční veselici, tak byl čas na další rozmluvy o mnohém. Tehdy hejtman chtěje ukázat zdatnost Slánských mužů, navrhl, že písař předvede i svého druhého řemesla, tedy střelectví. Jeho ručnice, jinak tuze spolehlivá, však ne a ne spustit, dokud ji docela nerozebral na kusy a ty nepročistil. I ostatní mužové předváděli něco ze svého umu a mečem i tesákem sobě cvičili se. I přišla dítka pána Pavla, že často a dobře vrhají prakem a nechtějí-li si to mužové Slánští zkusit. I chtěli, že mají rádi vše pro ně nové. Tak rychle ubíhal čas a bylo již po poledni, co Rota nucena byla pomýšlet návratu. Těžko se loučilo s dobrými lidmi tamějšími i krajinou místní malebnou, avšak muži znají svých povinností a tak vyrazili ku Slanému s příslibem dalších setkání.

Ještě musím přidati, že smůla písaře provázela celou výpravu, že nestačilo, že o hlas přišel, že ručnice mu nestřílela, navíc když prakem vrhal, ten se nedobře vymrštil i srazil jemu čepici, až na čele zůstal mu provaz jasně obtištěn. Vím, že takové vědění vzácnému čtenáři k ničemu není, ale alespoň vidí, že jako štěstí i smůla kálí na jednu hromadu.

písař Kafkin



zpět