Kyrys byl hrudní plát zbroje. Mohl být nošen jen v podobě předního plátu nebo být doplněn i zádovým plátem. Stejně tak mohl být součástí celé plátové zbroje nebo nošen jen s některými částmi, například s přilbou. Přední kyrys, tzv. „prusplech“ se ve druhé polovině 15. století zpravidla skládal ze dvou větších částí, kdy spodní část částečně překrývá horní. Části mohly být spojeny pevně nebo byly ponechány vůči sobě pohyblivě. Od pasu dolů na kyrys navazuje tzv. „šorc“, skládající se z několika lamel seskládaných pohyblivě vůči sobě a umožňující tak ohyb v pase. Oblíbenou výzdobou nejen kyrysů této doby je tzv. "kanelování" nebo též "žebrování", které současně sloužilo jako dílčí výztuha plochy.

Velký deskový štít, tzv. „pavéza“, je velmi charakteristickým znakem českých bojovníků napříč celým 15. stoletím. V jeho druhé polovině se pak začal ustalovat specifický způsob boje, který kombinoval použití pavézové hradby, dřevcových zbraní a "dlouhého dříví praporečného", v podstatě pík. Pavéza je vyrobena z měkkého dřeva, hrany jsou pobity konopným lanem a z lícové strany je potažena pěti vrstvami lněného plátna prolepovanými klihem. Takto váží cca 14 kg. Ústředním motivem malby je postava svaté Barbory, po stranách je nápis: „Swatá panno Barboro swů milostí nás obchraňuj, s tobů chtěl bych jíti, jamž by ty mi kázala koli.“ Dole je nápis: „Buď wóle Božie.“ V rozích jsou čtyři lunety, ve třech jsou symboly trojspolku Slaný (slánská šesticípá hvězda) – Louny (stylizovaný měsíc) – Žatec (stylizované slunce). Ve čtvrté lunetě je kalich, symbol kališnické víry. Pavéza prošla mnoha boji a je na několika místech poškozená i opravovaná.

Na sloupu vzdálenějším od dveří je umístěna ukázka jednoho z typů zavazadla užívaného v 15. století. Jedná o jednoduchou krosnu z dřevěných kulatin, které jsou k sobě přikolíčkovány a provázány motouzem. Krosna má dále nosné kožené řemeny.